|
|
Princip solidarity a burden-sharing v prostoru svobody, bezpečnosti a práva EU
Zilvarová, Aneta ; Šlosarčík, Ivo (vedoucí práce) ; Weiss, Tomáš (oponent)
Předložená diplomová práce zpracovává téma solidarity a burden-sharingu, neboli sdílení "břemene" (respektive odpovědnosti) v prostoru svobody, bezpečnosti a práva EU. Jejím cílem je aplikovat teorii burden-sharingu na příklad azylové politiky EU a konkrétně verifikovat či falsifikovat Olsonovu hypotézu o vykořisťování velkých států malými (rozuměno bohatých chudými). Hypotéza bude testována pomocí smíšené metody výzkumu, tedy kvalitativně a kvantitativně. Kvalitativní část se zaměří na analýzu Dublinského nařízení (Dublin II a III) a jím stanovených kritérií a mechanismů určování odpovědného státu pro posouzení žádosti o azyl. Zvláštní pozornost bude upřena na proces vyjednávání Dublinského nařízení II ve snaze identifikovat a pomocí Moravcsikova liberálního mezivládního přístupu objasnit pozice dominantních členských států a jejich vliv na výslednou podobu nařízení. Následně bude míra burden-sharingu ilustrována na příkladu mezistátního předávání žadatelů o azyl (tzv. fyzický burden-sharing). Ten bude dále demonstrován i kvantitativně za pomocí statistických dat pro období 2008-2013, která budou interpretována ve vazbě na velikost HDP na obyvatele ve snaze prokázat vztah mezi azylovým "břemenem" a ekonomickou silou států. Závěrem bude optikou liberálního intergovernmentalismu a teorie...
|
|
|
Úprava azylového práva po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost
Čauševič, Azra ; Scheu, Harald Christian (vedoucí práce) ; Honusková, Věra (oponent)
Resumé Cílem této práce je rozbor azylového práva Evropské unie s důrazem na změny, které přinesla Lisabonská smlouva. Práce popisuje vývoj azylového práva EU, budování Společného evropského azylového systému (CAES) a změny, které zavedla Lisabonská smlouva v porovnání s dřívější úpravou. Text se také zabývá právem na azyl, které je jako fundamentální právo zakotveno v Listině základních práv EU. Diplomová práce je rozdělena do 7 kapitol. V první části práce sleduji historický vývoj azylového práva Evropské unie a počátky jeho harmonizace až do přijetí Amsterdamské smlouvy. Druhá kapitola je věnována procesu výstavby CAES, který se již před více než 10 lety stal hlavní prioritou azylové politiky EU, a který má za cíl sjednotit azylová práva členských států a zajistit tak jednotné uplatňování nejen mezinárodních, ale i evropských právních předpisů z této oblasti. Nedávné rozsáhlé změny ve struktuře a fungování Evropské unie, které přinesl vstup Lisabonské smlouvy v platnost, jsou obecně nastíněny v kapitole třetí této práce. Podrobnějšímu popisu změn zejména ve fungování orgánů Unie se práce věnuje v následující kapitole, která je rozdělena do sekcí podle orgánů. Zde je ve stručnosti popsána každý orgán z obecného hlediska a v navazující podkapitole je blíže rozebrán vztah daného orgánu k azylovému právu a...
|
|
|
Dopad kvalifikační směrnice na právní postavení uprchlíka v EU
Stehnová, Aneta ; Scheu, Harald Christian (vedoucí práce) ; Honusková, Věra (oponent)
Dopad kvalifikační směrnice na právní postavení uprchlíka v EU - Resumé. Diplomová práce pojednává o dopadu kvalifikační směrnice na právní postavení uprchlíka v EU. Cílem diplomové práce je analyzovat jednotlivá ustanovení směrnice1 a zjistit jejich dopad na uprchlíky a osoby se statusem podpůrné ochrany. Otázky související s problematikou azylu jsou v posledních letech vysoce aktuální, zejména s ohledem na tisíce osob potřebujících mezinárodní ochranu. Tato diplomová práce se skládá z úvodu, pěti kapitol a závěrečného shrnutí. Úvod vymezuje předmět práce a nastiňuje faktickou situaci azylu v EU. Kapitola první je rozdělena do dvou podkapitol, přičemž první podkapitola ilustruje historický vývoj Společného evropského azylového systému. Podkapitola druhá, rozdělená dále do čtyř částí, popisuje právní základ kvalifikační směrnice. Svým rozsahem nejširší kapitola druhá vysvětluje podmínky pro získání statusu uprchlíka podle právní úpravy směrnice a rozpadá se dále do pěti podkapitol. Podkapitola první vymezuje definici uprchlíka, jejíž znaky musí osoba žádající o uprchlický status vždy naplňovat. Podkapitola druhá se zabývá klíčovým prvkem této definice, termínem "opodstatněná obava z pronásledování", a je dále rozdělena do čtyř částí, z nichž každá podrobně rozebírá dílčí aspekty právního pojmu...
|
|
|
Asylum Policies and Integration of Refugees in the Visegrad countries 1989-2015
Bartalová, Edina ; Vykoukal, Jiří (vedoucí práce) ; Klípa, Ondřej (oponent)
Po politických změnách, způsobených pádem komunistických režimů v celé východní Evropě, započaly země Česká republika, Slovensko, Maďarsko a Polsko cestu k liberalizaci ekonomiky a demokratizaci. Zmíněné státy, tvořící Visegrádskou skupinu, tento proces formálně završily vstupem do Evropské unie v roce 2004. Nicméně, v souvislosti s uprchlickou krizí do Evropy vrcholící v roce 2015, se visegrádské země spojily v opozici, která nesouhlasila s dodržováním tzv. povinného systému přerozdělování uprchlíků v rámci Evropské unie. Postoj visegrádských zemí vyvolal nejen významnou pozornost médií, ale také akademickou poptávku o výzkumy zabývající se sekuritizací azylových politik ve Visegrádském regionu. Tato diplomová práce analyzuje europenizaci azylových politik Visegrádských zemí ve třech obdobích: 1. v počátcích demokratického vývoje visegrádských zemí, 2. v období harmonizace národních politik vedoucích k přistoupení k EU a 3. v období rozvoje souvisejících politik po vstupu do Evropské unie. Europenizace azylových politik se shoduje s vývojem společného evropského azylového systému a s prohloubením legislativních pravomocí EU v oblasti azylové politiky. Autorka textu dospěla k závěru, že oblast integrační politiky, v níž mají členské státy významné pravomoci, se stala přísným kontrolním mechanismem...
|
|
|
Princip solidarity a burden-sharing v prostoru svobody, bezpečnosti a práva EU
Zilvarová, Aneta ; Šlosarčík, Ivo (vedoucí práce) ; Weiss, Tomáš (oponent)
Předložená diplomová práce zpracovává téma solidarity a burden-sharingu, neboli sdílení "břemene" (respektive odpovědnosti) v prostoru svobody, bezpečnosti a práva EU. Jejím cílem je aplikovat teorii burden-sharingu na příklad azylové politiky EU a konkrétně verifikovat či falsifikovat Olsonovu hypotézu o vykořisťování velkých států malými (rozuměno bohatých chudými). Hypotéza bude testována pomocí smíšené metody výzkumu, tedy kvalitativně a kvantitativně. Kvalitativní část se zaměří na analýzu Dublinského nařízení (Dublin II a III) a jím stanovených kritérií a mechanismů určování odpovědného státu pro posouzení žádosti o azyl. Zvláštní pozornost bude upřena na proces vyjednávání Dublinského nařízení II ve snaze identifikovat a pomocí Moravcsikova liberálního mezivládního přístupu objasnit pozice dominantních členských států a jejich vliv na výslednou podobu nařízení. Následně bude míra burden-sharingu ilustrována na příkladu mezistátního předávání žadatelů o azyl (tzv. fyzický burden-sharing). Ten bude dále demonstrován i kvantitativně za pomocí statistických dat pro období 2008-2013, která budou interpretována ve vazbě na velikost HDP na obyvatele ve snaze prokázat vztah mezi azylovým "břemenem" a ekonomickou silou států. Závěrem bude optikou liberálního intergovernmentalismu a teorie...
|
|
|
Úprava azylového práva po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost
Čauševič, Azra ; Scheu, Harald Christian (vedoucí práce) ; Honusková, Věra (oponent)
Resumé Cílem této práce je rozbor azylového práva Evropské unie s důrazem na změny, které přinesla Lisabonská smlouva. Práce popisuje vývoj azylového práva EU, budování Společného evropského azylového systému (CAES) a změny, které zavedla Lisabonská smlouva v porovnání s dřívější úpravou. Text se také zabývá právem na azyl, které je jako fundamentální právo zakotveno v Listině základních práv EU. Diplomová práce je rozdělena do 7 kapitol. V první části práce sleduji historický vývoj azylového práva Evropské unie a počátky jeho harmonizace až do přijetí Amsterdamské smlouvy. Druhá kapitola je věnována procesu výstavby CAES, který se již před více než 10 lety stal hlavní prioritou azylové politiky EU, a který má za cíl sjednotit azylová práva členských států a zajistit tak jednotné uplatňování nejen mezinárodních, ale i evropských právních předpisů z této oblasti. Nedávné rozsáhlé změny ve struktuře a fungování Evropské unie, které přinesl vstup Lisabonské smlouvy v platnost, jsou obecně nastíněny v kapitole třetí této práce. Podrobnějšímu popisu změn zejména ve fungování orgánů Unie se práce věnuje v následující kapitole, která je rozdělena do sekcí podle orgánů. Zde je ve stručnosti popsána každý orgán z obecného hlediska a v navazující podkapitole je blíže rozebrán vztah daného orgánu k azylovému právu a...
|
|
|
Dopad kvalifikační směrnice na právní postavení uprchlíka v EU
Stehnová, Aneta ; Scheu, Harald Christian (vedoucí práce) ; Honusková, Věra (oponent)
Dopad kvalifikační směrnice na právní postavení uprchlíka v EU - Resumé. Diplomová práce pojednává o dopadu kvalifikační směrnice na právní postavení uprchlíka v EU. Cílem diplomové práce je analyzovat jednotlivá ustanovení směrnice1 a zjistit jejich dopad na uprchlíky a osoby se statusem podpůrné ochrany. Otázky související s problematikou azylu jsou v posledních letech vysoce aktuální, zejména s ohledem na tisíce osob potřebujících mezinárodní ochranu. Tato diplomová práce se skládá z úvodu, pěti kapitol a závěrečného shrnutí. Úvod vymezuje předmět práce a nastiňuje faktickou situaci azylu v EU. Kapitola první je rozdělena do dvou podkapitol, přičemž první podkapitola ilustruje historický vývoj Společného evropského azylového systému. Podkapitola druhá, rozdělená dále do čtyř částí, popisuje právní základ kvalifikační směrnice. Svým rozsahem nejširší kapitola druhá vysvětluje podmínky pro získání statusu uprchlíka podle právní úpravy směrnice a rozpadá se dále do pěti podkapitol. Podkapitola první vymezuje definici uprchlíka, jejíž znaky musí osoba žádající o uprchlický status vždy naplňovat. Podkapitola druhá se zabývá klíčovým prvkem této definice, termínem "opodstatněná obava z pronásledování", a je dále rozdělena do čtyř částí, z nichž každá podrobně rozebírá dílčí aspekty právního pojmu...
|
|
|
Evropský program pro migraci a jeho dopady na evropskou integraci s důrazem na Spolkovou republiku Německo
HRBKOVÁ, Kristina
Bakalářská práce se věnuje analýze dopadů Evropského programu pro migraci a jeho jednotlivých politik, včetně způsobu jejich přijetí a implementace, na evropskou integraci. Tento program vydala Evropská komise v květnu 2015 za účelem zvládání a řešení současné migrační krize a dále za účelem revize celkového migračního a azylového systému, stejně tak jako systému správy hranic. Navzdory integračním tendencím v oblasti justice a vnitra, chápání, interpretace, schopnost a politická ochota tyto politiky implementovat vytváří v prostředí Evropské unie dvě zcela protichůdné, avšak esenciální tendence. Téměř všechny politiky EAM by měly přímo vést k prohlubování spolupráce a evropské integrace v otázkách spravedlnosti a vnitřních věcí. Avšak způsob jejich přijímání a jejich reálná implementace, buď z důvodu politických, nebo z důvodů praktických, zpochybňuje další prohlubování evropské integrace. Konkrétním příkladem můžou být relokační mechanismy, které by z normativního hlediska měly vést ke sdílení břemene mezi členskými státy, avšak z hlediska pozitivismu dopad relokačních mechanismů prokazuje neschopnost další evropské integrace v této oblasti, a podněcuje dokonce dezintegrační nálady. S ohledem na zaměření studia je zde také zkoumána role Spolkové republiky Německo (dále jen SRN nebo také jako Německo), kterou jako unijní lídr sehrála při řešení migrační krize na základě politik Evropského programu pro migraci.
|
|
|
Právní postavení žadatelů o azyl v EU
Potluková, Pavlína ; Grmelová, Nicole (vedoucí práce) ; Šťastný, Tomáš (oponent)
Bakalářská práce se zabývá popisem okolností týkajících se vytvoření Společného evropského azylového systému a dále se zaměřuje na azylová řízení ve vyspělých zemích. Práce je rozdělena do čtyř kapitol, z nichž první vysvětluje základní pojmy z oblasti azylu. Ve druhé kapitole je líčen vývoj právního postavení uprchlíků a žadatelů o azyl, a to v souvislosti s právními akty a mezinárodními smlouvami, které postavení těchto osob upravují. Otázce základních práv a povinností žadatelů o azyl a azylantů se věnuje třetí část práce, na kterou navazuje kapitola zaměřující se na popis průběhu a výsledků azylových řízení v pěti vybraných evropských zemích.
|
host ::
RSS.